Březen 2012

Co si mám představit pod pojmem ''Já'' ?

30. března 2012 v 15:13 | Nickyna |  My lifestyle
Tak jak zní název,stejně tak si to přehrávám v hlavě.
Představovat se jako určitá osoba jde každému asi dobře. [tedy skoro]
Každému asi ale nejde tolik popsat svou osobnost z povahové strany,většinou soudí druzí.
Nemusím podotýkat na to,že by měli soudit ti,co člověka dobře znají.
Stručně.

Kdo sem chodí pravidelněji nebo už delší dobu,ví,že se jmenuji Nikol.
Představuji se pod přezdívkou Nickyna a to nejen na blogu.
Jako JÁ se mohu popsat jako citlivá,společenská a přátelská holka.
Ráda se seznamuji s novými lidmi,ovšem někdy přikládá překážka stydlivosti.
Moc ráda se věnuji tomuto blogu,protože už oslavil před pár měsíci rok a stal se mou součástí.
Čeho bych se už nedokázala vzdát je zpěv,kterému už se věnuji pár let.
V poslední době se také věnuji hlavně fotografování,což se na blogu hodně objevuje.
Oficiálně chci studovat ekonomiku a podnikání,kam se hlásím.
Jsem velký snílek,což hodně lidí vytáčí. Často se stane,že žiju nereálným životem.
Představuji si,že tu žijeme pro něco,co tu vlastně vůbec neexistuje a vidím věci jinak.
Jsem často pesimistická a občas to mám za zlé i sama sobě. Stále mám nějaké obavy.
Pořád mám o někoho strach,jsem neodvážná a hodně věcí mi nesmí přijít na oči.
Nemám ráda namyšlenost ve smyslu chlubení a nesnáším přetvářky a neupřímnost.
Nejsem bohatá slečna,co rozhazuje peníze,naopak si vážím,když nějaké mám.
Spíše jsem ráda za to,co se nedá koupit. Hlavně má rodina,která je pro mě vším.
Také můj Milý,kterého ze srdce miluji a vážím si každé chvíle s ním.
Nedala bych dopustit na své přátele,kterých není moc,ale tomu menšímu okruhu mohu věřit.
Mám svůj svět,svůj vlastní styl života a nerada si do toho nechám mluvit,jsem moc tvrdohlavá.
V něčem jsem naprosto nenáročná,v něčem náročná naopak až moc.
Mějte se krásně.

Nickyna *



Photo page

28. března 2012 v 16:12 | Nickyna |  My lifestyle

Klikni tady !

Pokud by se vám fotky líbily,přidejte se . . byla bych vám moc vděčná.
A pokud by se líbila,můžete sdílet dál.
Děkuji moc !

Nickyna *


Těžké období.

26. března 2012 v 16:56 | Nickyna |  My lifestyle
Vůbec se neomlouvám,že jsem tu nebyla.
A ani za tuto hnusně napsanou větu se neomluvím,i když bych to jen tak nenapsala.
Ale mám pro to opravdu důvody a mohu říct,že mé klasické problémy měly zůstat na svém místě a vrátit čas,tak bych si radši ani nestěžovala,kdybych tušila,co se stane v poslední době.
Na to,že je mi patnáct řeším problémy,které bych nejspíš na svůj věk řešit měla.
Ale zdaleka se to nevyrovná smutku,který nás momentálně přepadá a stále tomu nemohu uvěřit.
Snad jen k tomu říct ..
''Važte si člověka,kterého máte opravdu rádi.. nikdy nevíte,co se stane.''


First sunny days

18. března 2012 v 14:21 | Nickyna |  Photo

Není nad jarní slunečné dny.
Dnes se půjdeme s milým projít,tak na něj vybalím nápad s fotkami,uvidíme jak se bude tvářit.
Když fotky budou,můžete se na ně těšit.

Užívejte si zbytek víkendového dne ♥

K nezastavení.

17. března 2012 v 21:28 | Nickyna |  Diary
Zdravím po delší době,nějak není co psát.
Nebudu tu psát deníčky každým dnem a nějak mi dochází nápady,haha.
Ale dnes bylo opravdu krásně,víkendovou sobotu jsem si užila jako málokdy.
Ne,nebyla jsem někde pryč,ani jsem nezažila nic vyjímečného.
Proč bych měla,stačilo mi,že jsem se dala do kupy,udělala si pořádek v pokoji a s rodiči se šli projít po městě.
Zafotila jsem si,udělala rodičům zamilované fotky a je mi fajn.
Fotky přidám asi zítra nebo pozítří,nemám tu momentálně foťák ..
Jelikož začalo jaro,měly by se změnit i výlohy v obchodech. Už mě nudí kabáty a svetříky.
Dobře,se svetříky přeháním.

Sluníčko,teplo,rozepnutá košile,sluneční brýle,foťák a zmrzlina .. konečně to všechno.
Ale stejně mi něco chybělo. Už jen pár hodin,nemůžu se dočkat.
Jsem zvědavá,jak tohle budu dlouho trpět,ale tím víc si čumáka vážím a těším se na něj ^.
A co vy ?
Těšili jste se na jaro ?
Už si kupujete oblečení na léto ?
Máte vztah na dálku ?



Pokus tak nějak na jedničku.

14. března 2012 v 15:47 | Nickyna |  Úvahy
Procházka v mlze

Jsi v depresi. Máš hlavu jako na trní a tvé myšlenky se bouří.
Všichni to občas poznáme a každý si to musí několikrát v životě prožít.
Není to ten bezstarostný život,procházka růžovým sadem a dobrý pocit,přetrvává pouze starost a uzavřenost do sebe.
Už to není vítr,který zamotává tvé zářivě červené vlasy do malých kudrlinek a slunce se na tebe usmívá a opaluje tvou světlou tvář,díky níž vypadáš jako panenka.
Teď už jen procházíš tmavou uličkou,jdeš po schodech strmých jako prudká stráň a držíš se zábradlí,po kterém stékají malé kapky a padají až na ledovou zem.
Po celé krajině se rozléhá mlha a najednou nic nevidíš.
Tvé zlatavé oči chtějí vidět víc,ale mohou jen brouzdat v těch malých odrazech světel pouličních lamp.
Přichází noc,tmavá a chladná,když zrovna sedíš na lavičce skrčená s koleny v rukou,jelikož je ti zima.
Sleduješ mraky,jak se vinou po třpytivé obloze.
Hvězdy svítí jako skoro neviditelné světlušky,ale přes vinoucí se nadýchané obláčky nejsou vidět.
Ani jsi si nevšimla,že koukáš vzhůru do nebe a po tvé tváří se koulejí slzy.
Necháváš je stékat dál a nevadí Ti,že se třeseš v roztrhaných sněhově bílých šatech.
Hodiny ubývají čím dál rychleji,stíny se mění,ale Tobě vše přijde jako celá věčnost.
Celou dobu jen čekáš na jeden jediný okamžik.
Na jediného člověka,který už nikdy nepřijde.
Jo,má práce. Moc kýčovité ?
Bylo to účelem a většina jsou mé pocity.


Dvanáctý březen ^

12. března 2012 v 14:40 | Nickyna |  Diary
Nejradši bych víkendy opravdu prodloužila.
Někam jedete a víkend uteče jako voda,doslova. Nesnáším pondělí.
Jelikož nesnáším,když jsem doma jen tak z ulejvání,musim prostě ráno vstát.
Můžu vám říct,že na horách je opravdu pěkně,ale opravdu bych tam vydržela snad týden.
Jezdíme tam za rodinou,ale žít by tam pro mě bylo asi nesnadné.
Ještě by mi nedělala problémy ta ukrutná zima a neskutečné kupy sněhu .. spíše takové ty nižší podmínky.
Člověk se tam vážně uskromní a ten,kdo skromný je se uskromní do poslední tečky.
Neskutečně mě přemáhá lenost. Nejradši bych jen spala,dospávala školní rok,protože prázdniny mi nestačily a už mi docházejí síly pořád se drtit na jednu písemku za druhou.
Ale vzdát to nesmím,podle dnešní školní debaty opravdu nechci podávat odvolání.
Co když ho podávat budu? Co když mě nevezmou? Co když pohovor dopadne špatně? Co když na to nemám?
Tyto otázky si kladu v poslední době nejvíc a říkám si ''hlavně klid,hlavně optimismus..'' ale to,abych si dělala iluze,že se tam opravdu dostanu mít nemůžu,konkurence je příliš vysoká a mohla bych dopadnout na ''hubu''.
No,hlavně si věřit v té zdravé míře.
Pořád čekám a čekám na ty správné dny,kdy zase bude teplo a konečně!
Už dnes .. zítra už konečně vytáhnu legíny. A bude mi fajn.
A můžu začít fotit naplno .. už mám dokonce i zájemkyně,jsem ráda,že mě neodmítly.
Fotek se tu dočkáte v poslední době hodně.
A hlavně už se těšim na čumáka,až ho konečně uvidím a budu ho fotit při flatlandu ♥.
Pokud se mě chcete na něco zeptat,na formspring prosím.
Smějte se,je jaro vážení !

N.*


Osmý březen.

8. března 2012 v 20:37 | Nickyna |  Photo

Kdybych smutek odmítla znát, odmítla bych část světa.

Pomoc -.-

6. března 2012 v 22:27 | Nickyna |  Diary

Uáá,nějak mi to poslední dobou nemyslí.

Thanks for watching !*