Problems.

18. června 2011 v 22:21 |  Diary
Dobrý večer. Ted' jsem tu zase dlouho nepřidávala články.
Ale nějak na to nemám sebemenší náladu a honí se mi hlavou tak divné myšlenky.
Všechno se mi sype na hlavu dohromady. Nemyslím problémy,ale ted' pro změnu myšlenky.
Prostě mě vždycky jednu dobu přepadne divné období a já nevím co s ním.
Jestli se mám smát,brečet nebo to hodit za hlavu. Nejde to.
Hodit to za hlavu vylučuju jako první. Mě nikdo myšlenky z hlavy nevyhodí,natož sama sobě.
Nechápu to,ale už je to .. půl roku zkrátka co mám můj první rozchod za sebou.
Ale já ne a ne se z něj dostat.
Ano. Měla jsem před týdnem ještě vztah. Druhý jakoby (měl být) pevný vztah. Ale nevydařil se.
A proč ? Kvůli tomuhle. Kvůli tomu prvnímu vztahu. Kvůli zamilovanosti. Zamilovanosti do jiného.
Do Pavla. Do kluka,který mi zamotal hlavu už před 3 roky a já do něj byla blázen.
A můj sen,který jsem si myslela,že se nikdy nesplní se vyplnil,ale bohužel jen na 9 měsíců.
Potom všechno krásné a pohádkové skončilo. Milovala jsem ho nadevše.
Byl to jeden z těch,co už dávno neexistují. Ti,co jsou citliví,věřící a povaha je úžasná.
Nekoukám extra na vzhled i když on byl i vzhledem nádherný a pořád je. Ale hlavně jsem koukala na povahu.
Jaký bude .. jestli bych si s ním dokázala představit život .. jestli bych s ním dokázala žít šťastně.
A já věřila že ano a taky že ANO.
Ale bohužel se stala někde chyba. Někde v hlubinách,kde to nikdo neviděl.
Jen my dva. Jen my. Možná jen sestřička,která má na lidi myšlení to poznala. Jediná. Sandruška.
Achjo .. ano,jak se říká,všechno krásné jednou končí.
Je to pravda,ale proč to muselo skončit tak brzy. A tak v nevhodnou chvíli. Nečekanou.
Chtěla jsem to napravit - bylo už pozdě.
Pozdě na to,abychom mohli začít znovu. Znovu začít společně žít.
Byla to bolest pro oba,ale já ho tak moc milovala,že bych to nebyla schona ukončit.
Byl to on,kdo měl tu sílu přemýšlet s ne plnými silami celou noc a dumat co dál.
On,kdo se sebral a prostě musel udělat tu nejhorší věc na ukončení vztahu,kterou nikdo nemá rád.
Musel to ukončit at' se mu chtělo nebo ne. Vycházely stejně samé špatné myšlenky.
I když já viděla,že by se našly i ty dobré,stejně bylo pozdě. Pozdě mu to říct.
Když jsem se to dozvěděla,zhroutila jsem se. Omdlela jsem.
Nedivím se. Nebyla jsem připravená na krutou věc,kdy jsem ztrácela v tu chvíli milujícího člověka.
Kterého v srdci miluji doted'. Doted' myslím na všechny krásné chvíle a zároveň mě drtí.
Srdce si vybírá samo,ale že se až tak hluboce zamiluje,že nemůže milovat dalšího člověka je děsné.
Když si myslím,že už se k sobě nevrátíme. Co není,může být - může se stát zázrak a můj pokračující sen ALE.
On už má svůj život a nevím jestli bychom někdy k sobě zase našli cestu. Budoucnost ví,my ne.
Je to zapeklitej problém,který si nevyřeším a vždycky pro mě bude ta první láska co mě naučila být šťastnou.♥
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sandruš Sandruš | 18. června 2011 v 23:56 | Reagovat

co není ,může být,beru. ^^ ...

2 nickylee nickylee | Web | 19. června 2011 v 9:40 | Reagovat

Ano já vím,beruško .. :/ :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama

Thanks for watching !*